Možnosť doktorantského štúdia v oblasti Dopravná psychológia na Katedre psychológie FF UP v Olomouci

Vážení kolegovia, zdieľame možnosť od Doc. PhDr. Matúša Šuchu, PhD. uchádzať sa o doktorandské štúdium na doktorandských štúdijných programoch: pedagogická a klinická psychológia, na Katedre psychológie FF UP v Olomouci v akademickom roku 2018/2019. Nižšie citujeme ponuku  preferovaných tém dizertačných projektov pre uvedené špecializácie s presahom do oblasti dopravnej psychológie Témata pro oblast pedagogické psychologie:

1. Dopravní výchova v prostředí primárního vzdělávání

Vzdělávání a výcvik je jednou ze 3 hlavních oblastí, pomocí kterých ovlivňujeme chování člověka v dopravě. Oblast vzdělávání zaměřená na primární školství – tj. mateřské a základní školy, případně částečně na střední školy, označována rovněž jako dopravní výchova, je v současnosti v prostředí České republiky realizována bez relevantních informací ohledně dopadu vzdělávání a efektivity. Postrádáme odborné, empiricky podložené data, na podkladě kterých by bylo možné připravit a realizovat efektivní vzdělávání. Disertační projekt v této oblasti se bude zaměřovat na psychologicko-pedagogické aspekty vzdělávání v oblasti dopravní výchovy, ověření dopadu a efektivity jednotlivých forem a obsahů vzdělávání (např. teoretická výchova, praktická výchova, využívání tzv. negativních příkladů ve vzdělávání a podobně). Důraz bude kladen jak na oblast výchovy k bezpečnosti, tak na jiné související oblasti – např. výchova ke zdravému životnímu stylu (pohybová aktivita dětí). Součástí záměru jsou i další související aktivity škol v této oblasti, např. Bezpečné cesty do školy, spolujízda na kole do školy.  

2. Situačně specifické a individuálně specifické faktory ovlivňující chování člověka v dopravě

Psychologie popisuje chování člověka, zejména pak faktory, které stojí za jeho chováním, umožňuje diagnostikovat, predikovat a ovlivňovat lidské chování. Za tímto účelem formuluje různé modely a teorie. Východiskem je základní předpoklad, že lidské chování je důsledkem snahy uspokojit lidské potřeby. Psychologie se zabývá zejména těmi faktory, které ovlivňují chování a působí na člověka na individuální úrovni. Tyto faktory jsou do určité míry vrozené a neměnné, do určité míry ovlivnitelné – nicméně v rámci dlouhé doby a za pomoci intenzivní psychologické intervence. Z pohledu celé společnosti (např. oblast bezpečnosti, zdraví, životního prostředí, kvality života) jsou pro nás však klíčové ty faktory, které působí na člověka zvenku, tj. na celospolečenské úrovni (situačně specifické faktory), protože jejich dopad můžeme lépe, rychleji a efektivněji ovlivnit. Disertační projekt se bude zaměřovat na možnosti psychologie (psychologických opatření) při ovlivňování chování lidí v celospolečenském kontextu, s důrazem na prevenci rizikového chování, podporu zdraví, zvýšení kvality života a udržitelnost v rámci rozličných oblastí života. Důraz bude kladen na empirické data a možností uplatnění psychologických intervencí v praxi.  

3. Řidič autonomního vozidla

V nejbližších letech můžeme očekávat masivní rozvoj asistovaného, později autonomního řízení motorových vozidel. S rozvojem technologii se významně mění role člověka v dopravním systému. Zatímco technologický rozvoj je velmi dynamický (zejména vývoj a testování autonomních vozidel – Tesla, Uber, Google), poznatky z oblasti humanitních věd jsou velmi omezené. Výzkum v této oblasti z pohledu humanitních věd je vskutku hraničním výzkumem. Klademe si otázky jako: jak se změní psychické nároky na řidiče? Jaké bude nutné vzdělávání a další výcvik řidičů? Jaký dopad bude mít celý systém autonomního řízení na ostatní účastníky provozu – chodce, cyklisty? Zaměření disertačního projektu v této oblasti se předpokládá explorativním způsobem s důrazem na proaktivní přístup k řešení dopravní bezpečnosti a mobility vzhledem k technologickému pokroku. To znamená, předvídat změny, které autonomní řízení přinese a reagovat na ně ještě před penetrací systému ve společnosti.   Témata pro oblast klinické psychologie:

1. Starší řidiči

Starší řidiči jsou v České republice a okolních zemích nejrychleji rostoucí částí populace aktivních řidičů. S tím, jak lidé stárnou – proces, jenž nezačíná u každého jedince v tomtéž věku – se začínají objevovat funkční omezení a poruchy, jež mohou u účastníků silničního provozu zvyšovat nehodovost. Zejména to platí v případě zhoršení motorických funkcí (jako jsou svalová síla nebo jemná koordinace), smyslových (zejména zrakových) a kognitivních funkcí. Zhoršení těchto funkcí je běžnou součástí stárnutí. Nicméně funkční omezení a poruchy související s věkem nevedou automaticky k nebezpečnému chování v dopravě. Starší řidiči jsou schopni velmi dobře tyto limity kompenzovat.  Problematika osobnosti staršího řidiče a posuzování psychické způsobilosti k řízení (tj. erudované posouzení toho, jestli riziko při řízení staršího řidiče není příliš vysoké) není empiricky dostatečně podložena. Z výzkumů, které jsou k dispozici, plyne, že samotný věk není dostatečný pro indikaci posuzování způsobilosti k řízení, resp. odebrání řidičského oprávnění. Jinak řečeno, prokázalo se, že posuzování psychické způsobilosti u starších řidičů (na podkladě dosažení určitého věku) nezvyšuje dopravní bezpečnost, ani bezpečnost starších řidičů. Disertační projekt v této oblasti se bude zaměřovat na empirické ověření vhodných metod pro testování (posuzování psychické způsobilosti k řízení) a tréning kognitivních funkcí zaměřený na udržení schopnosti řídit motorové vozidlo.  

2. Možnosti posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel

Posuzování psychické způsobilosti k řízení je v kontextu České republiky realizováno dle zákonné úpravy, které stanovuje tuto povinnost (zejména) pro profesionální řidiče a řidiče před vrácením řidičského oprávnění. V rámci dopravněpsychologického vyšetření se využívají běžně dostupné psychodiagnostické metody zaměřené zejména na testování výkonových (exekutivních) funkcí a posuzování osobnostních charakteristik řidiče. Disertační projekt se bude zaměřovat na empirické ověření psychometrických vlastností (zejména prediktivní validity v kontextu dopravního chování) vybraných psychodiagnostických metod a bude navrhovat postupy pro provedení dopravněpsychologického vyšetření (včetně návazných rehabilitačních opatření) dle evidence based přístupu.  

3. Psychologické aspekty dopravy na veřejné zdraví a kvalitu života

Doprava a mobilita úzce souvisí s koncepty veřejného zdraví a kvality života. Doprava zejména v negativním smyslu, kde dopady dopravy jako hluk nebo znečištění ovzduší negativně ovlivňují veřejné zdraví i kvalitu života. Mobilita zejména v pozitivním slova smyslu, kde vysoká mobilita zajišťuje pro všechny skupiny obyvatelstva dostupnost (accessibility) různých bodů zájmu (např. práce, zábava a podobně). Disertační projekt se bude zabývat psychologickými aspekty dopadů dopravy a mobility na veřejné zdraví a kvalitu života obyvatel, a to zejména v městském prostředí.  

4. Problematika ADHD a řízení motorových vozidel

ADHD je označení pro skupinu geneticky přenášených neurobiologických dysfunkcí, které u postižené osoby snižují schopnost zaměřit a udržet pozornost, přizpůsobovat aktivitu a ovládat impulzy. Důsledkem poruchy jsou výkonové a adaptační obtíže během vzdělávání, v zaměstnání a zvýšení rizika pro nežádoucí jednání, jako jsou abúzus drog, alkoholu, disociální chování, riskantní řízení automobilu. Relativní riziko nehody řidiče s ADHD se uvádí přibližně o 25% vyšší než průměrného řidiče. Z pohledu přestupků, řidiči s ADHD častěji překračují maximální povolenou rychlost, nicméně nepotvrdilo se častější řízení pod vlivem alkoholu nebo jiných drog. Podíl řidičů v České republice s ADHD (diagnostikovanou nebo nediagnostikovanou) na počtu nehod nebo přestupků není znám. Disertační projekt se bude zaměřovat na psychologické aspekty diagnostiky a terapie v kontextu bezpečného řidičského chování. Speciální důraz bude kladen na potřeby praxe v rámci dopravně-psychologického vyšetření.   Termín pro podávání přihlášek ke studiu pro školní rok 2018/9 je 30. dubna 2018. Před podáním přihlášky je nutné vybrané téma (případně vlastní téma) konzultovat se školitelem a připravit podrobnější záměr disertačního projektu. Podrobné informace o studiu a přijímacím řízení jsou uvedeny na webových stránkách katedry.